Odbornou studii kadeřnice jsem zakončila v roce 1988
s velmi dobrým prospěchem a výbornou z odborného výcviku.
Hned jsem nastoupila do zaměstnaneckého
poměru do Hygie Praha pod vedením skvělé vedoucí
Evičky Žmolové , kde jsem působila tři roky a dostala
praxi ,která je potřeba k dalšímu rozvoji kadeřnického umění.
Bylo po revoluci a tak možnost se stát živnostníkem,
lákalo snad každou kadeřnici. Byly jsme velmi dobrý team a parta kadeřnic, kde jsme všechny stály za jedno se osamostatnit a stát se živnostníky -podnikatelkami Byly tam však obavy co a jak bude,ale přesto jsme se odhodlaly a šly do toho ! Za devět let působení v branži , jsem si vytvořila velkou klientelu a moje myšlenky stoupaly výš a výš.
Můj sen byl, vybudovat vlastní salon a veškerou klientelu uspokojovat nejen mojí službou, ale vybudovat zároveň salon, jako komplex služeb a tím uspokojit i nejširší klientelu. Po pěti měsících vyřizování po úřadech, bankách, ohledně všech povolení a úvěrů, celých dnech v práci a pak na stavbě, a někdy i nocích, se dílo zdařilo.
Prvním směrem salonu, byla orientace na malé děti. V okolí se v té době nenacházelo žádné kadeřnictví pro děti. Byla jsem si jista, že když udělám prvořadě službu pro ty nejmenší , tak všechny rodiče budou nad míru spokojeni a budou chodit i oni.
Moje idea se naplnila a 1. KVĚTNA 2000 jsem slavnostně otevřela svůj velký sen a podnikání začalo nabírat velmi dobré obrátky. Vystavěla jsem malinkatý dětský koutek , který byl velmi praktický nejen pro ty nejmenší , ale hlavně byly s ním spokojené maminky , protože jsem razila možnost , když jde maminka ke kadeřnici , tak si musí sehnat hlídání a to salon zajišťoval také. Ke kadeřnickým službám jsem přidala kosmetiku , pedikéru , manikéru a solárium . Také jsme prodávali profesionální kosmetiku na všechny období v roce a pro širokou typologii zákazníka. Se svým podnikáním jsem byla nad míru spokojená a měla jsem radost , že veškeré úsilí a čas, který jsem do podnikání vkládala, bylo naplněno . Pracovala jsem od brzkého rána až do pozdních nočních hodin, kde v salonu už osm kadeřnic nezvládalo přijímat více klientely a tak mi přišla opět další myšlenka.
Musím vybudovat druhý salon , abych uspokojila větší a další spokojenou klientelu. Po roce podnikání v prvním saloně jsme se svým přítelem , teď už manželem, vybudovali druhý salon . Bylo to dost náročné na všechno. Jak finančně tak časově, ale i toto jsme obstáli a tak po roce a opět 1. KVĚTNA 2001 byl slavnostně otevřen druhý salon a fungoval přesně jako první.
Moje spokojenost byla nadevše. Nějak mi však utíkal život pod rukama , jelikož jsem trávila všechen čas jen v salonech, nejen pro osobní spokojenost , ale především pro spokojenost klientů . Cítila jsem se šťastně , ale po dlouhém čase v podnikání se mi objevila nemoc a doktoři se shodovali , že je to z přepracování, vyčerpání a stresů. Bojovala jsem s tím statečně , ale nemoc nade mnou vítězila. Po letech tvrdé dřiny, ale i splnění svých snů, jsem musela ukončit svoje velko-podnikání a přenechat své salony novým nástupcům . Byl to boj jak ve mně samotné , tak i z okolí mé klientely, která mě podporovala. I v jejich podvědomí dřímala myšlenka, kam budou chodit, když si na nás tak zvykly a jsou spokojení. Toto mne asi ubíjelo nejvíce, ale zdraví máme jen jedno a tak volba byla jednoznačná .
V roce 2006 v prosinci jsem byla bez salonů a začala se starat o své zdraví . Změnil se mi úplně život a priority také . Po roce a půl se mi můj zdravotní stav zlepšil, a myšlenky s dobře vykonané práce a vybudování dvou salonu mě natolik hřály u srdce , že nemám žádné výčitky ani do budoucna a o tom ten život je !
Odstěhovali jsme se z Prahy na venkov , do malebné obce ,, PATEK " kde nám je krásně a žijeme poklidný , spokojený život bez stresů . Nyní mám v plánu postavit si v našem domečku takové malé kadeřnictví-salonek , kde bude otevřeno pro všechny prima lidi z našeho sousedství a samozřejmě pro všechny co rádi přijedou.
Přeji všem lidem , aby se měli rádi , svojí práci také a byli vždy na pozoru , kde máme svoje hranice ..............
s láskou Soňa